Výstavy/Shows
Ještě bych chtěla apelovat na návštěvníky. Hlaď tě si na výstavách všechny psy i ty méně hezké, protože jen málo kde najdete takové množství milujících pánečků, kteří by za své psy strčili i ruku do ohně. Nejduležitější je však, ptát se. Největší odměnou pro mne je, když přijde návštěvník a zeptá se, cože je to za toho krásného psa, co mám na vodítku. :) V tu chvíli pyšně řeknu!,,Je to bernský salašnický pes a klidně si ho pohlaďte.“ :) A pak se s úsměvem skloním na Gasse a řeknu:,,Gassí, miluju tě!“
Veronika Zámková
2010
KDY??
KDE??
ZNÁMKA??
ROZHODČÍ??
2.května
MVP Praha
V3
Magder Max
2009
Kdy? |
Kde? |
Známka |
Rozhodčí |
19.7.2oo9 |
NVP Mladá Boleslav |
VD |
Jadwiga Niciewicz |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Příprava psa na výstavu
Psi mne budou provázet celý život a oni jsou mým životem. Proto jsem si vybrala jako popis pracovního postupu právě přípravu psa na výstavu, protože je to něco co mne bude provázet celý život.
Když už doma máte to svoje chlupaté štěstí s rodokmene a rozhodnete se, že s ním ročně projezdíte tisíc kilometrů (v tom lepším případě) a za přihlášku dáte na mezinárodní výstavě osm stovek, tak pak je řádná příprava na místě.
Nejdříve musíte koupit vhodné vodítko. Na větší psy výstavní vodítka (slabá šňůrka s očkem na konci) není nejlepší řešení a zase na malé psy kovové řetízkové vodítko těžko použijete, protože by měl chudáček na krku závaží.
Jak jsem už načala, na velké psy uděláte nejlépe, když si pořídíte jednořadý řetízkový obojek a vodítko ze slabé šňůrky v barvě vystavovaného psa (pro psy vícebarevné si vyberete vodítko k základní barvě psa – u bernského salašnického psa jako základová je černá).
Dalším důležitým bodem je postoj psa. Pes má stát předními tlapkami rovně s lopatkami a tlapky nesmí vytáčet. Ocas buď dole, nebo se některým plemenům (zlatý retrívr) drží, aby byl souměrně s páteří v jedné rovině. Existují i plemena s ocasem zvednutým (akita inu, americká akita, basenži, ...). Jelikož mým plemenem jsou bernští salašničtí psi, tak si ,,pod lupu“ vezmu je. U nich se ocas ve výstavním postoji nachází volně svěšen. Zadní nohy stojí v pravém úhlu při pohledu ze předu nejsou vidět (jsou schovány za předními tlapkami).
V kruhu se vždy běhá proti směru hodinových ručiček, pes běhá na levé ruce, při běhu směrem do kruhu.
Dalším důležitým bodem pro úspěšného vystavovatele je jeho oblečení. Za prvé by oblečení mělo být kontrastní se psem (mám černého psa s bílou hrudí a proto si vezmu světlé kalhoty, ideálnější však jsou džíny, jelikož na světlých kalhotech je vidět každá nečistota, zvláště černé chlupy). Taky při těch mezinárodních výstavách, které jsou zase na vyšší úrovni než výstavy krajské, speciální, klubové a národní, si nevezmeme šusťákovou červenou bundu, protože bychom odlákali pozornost rozhodčího na sebe a přece se vystavuje pes a ne my. Ideální by v tomto případě byly džíny, nějaké společenské bílé či černé tričko. Pánové mohou zvolit vhodnou košili. Ale zase v nějaké vhodné barvě. O výstavách evropských a světových se nebavíme, protože pokud nemáte opravdu psa ve výborné kondici s nejlepším hodnocením, tak vás to asi nikdy nebude zajímat.
Další bod je důležitý především pro majitele, vlastnící psa, který se řadí do dlouhosrstých plemen. Ještě než začnete s úpravou, doporučuji sehnat kvalitní kartáč s točícími hroty, prostřihovací jednostranné nůžky a vřele doporučuji pořídit i fukar. Velice vám to ušetří hodiny česání. Když tedy máte připravený všechny věci, tak postavte psa do postoje a začněte vyčesávat proti srsti. Od ocasu až k hlavě. Dále vezměte fukar a důkladně psa vyfoukejte. Zase od kořene ocasu až k hlavě, pěkně proti růstu srsti. Až se dostanete k hlavě, tak mu zakryjte oči, přidržte uši a opatrně na čumák! Nakonec vezměte kartáč a pořádně vyčešte chlupy proti srsti psa. Úpravu ukončíte nůžkami, kterými ostříháte přebytečné chlupy mezi polštářky psa a na uších.
A takhle připraveni vyrazte na svou první, a ne poslední výstavu, a určitě získáte dobré ocenění. :)